Koketování s hubnutím aneb zoufalé prozření

S váhou a postavou jsem neměla problémy. Vždycky jsem byla dlouhá jak tejden a moje spalování bylo takové, že jsem jedla jak nezavřená a pořád jsem byla útlounká.

Během puberty se moje spalování začalo zpomalovat, zpomalovat a já začala vesele kynout. Vždycky mě popadl záchvat paniky a rozhodla jsem se držet nějakou dietu (upozorňuji, že takhle se to se mnou táhlo od nějakých 15 let), a to jsem to třeba v té době ani tolik nepotřebovala.

Pár let zpátky začala být moje situace poněkud zoufalá, na váhu jsem v zachování dobrého pocitu nelezla, ale (bylo to zrovna po návratu z parádního výletu) jsem si prohlížela fotky a najednou došlo k šílenému prozření - moje hlava vypadala, jak když jsem si do pusy narvala meloun, brada prakticky neviditelná... ruce, břicho, nohy? Škoda mluvit.

A od té doby začala moje tour de pěkné tělo, hokusy pokusy s medicínou, dietami, hladovkami a v neposlední řadě se zdravou výživou, ale o tom později :)