Překyselení organismu

Jak můžeme překyselení zabránit?

pomalu a s požitkem jíst
součástí každého jídla, by měla být zelenina nebo ovoce
dostatečný pitný režim
nejíst pozdě večer
něco sladkého jako občasná odměna (méně je více)
místo produktů z bílé mouky konzumovat celozrnné obilniny a celozrnné pečivo (vločky, pohanka, jáhly, quinoa, kuskus, bulgur, zelené zrno, celozrnná rýže, polenta)
k živočišné bílkovině jíst vždy min. 2 pěsti zeleniny
vedle živočišné bílkoviny často konzumovat rostlinné varianty bílkovin (tofu, luštěniny, semena a ořechy)
používat hojně omega - 3 oleje řepkový, sezamový, lněný, ořechový, dyňový a omega - 6 olivový olej
při přípravě pokrmů používat hojně bylinky a koření
často konzumovat houby (hlíva ústřičná, žampiony, lesní houby)
pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu
alkohol výjimečně
nekouřit!!!

Více informací zde na celostní medicína.cz

Cituji další články z celostní medicíny

1

Jako mnohaletý laktovegetarián si neodpustím poznámku: Běžný evropský jídelníček průměrného všežravce obsahuje mnohem více bílkoviny, než naše tělo požaduje pro své zdraví.

To, co z bílkovin ve skutečnosti potřebujeme, je pouze malá skupina tzv. esenciálních aminokyselin. Při přechodu na zdravější bezmasé stravování jsou jejich dostačujícím zdrojem fermentované (kysané) mléčné výrobky a bílkoviny obsažené prakticky ve všech rostlinných semenech. Z nich absolutně nejzdravější je čerstvě rozmixované lněné semínko = mimo jiné i pro vysoký obsah životně důležitých omega-3 nenasycených mastných kyselin. Semínka jsou kromě obilovin i luštěniny, ořechy, mák, sezamové semínko...

Málokdo ví, že aminokyseliny pro nás vytvářejí i různé s námi žijící bakterie = například ty, co jsou v pravém kváskovém chlebu – což většinou není ta hmota, kterou naše supermarkety za chleba vydávají. Vřele doporučuji prostudovat tento článek s podrobnou informaci o užitečnosti kváskového chleba a také o chemii v dnešních pekárnách zde

Více informací zde na celostní medicína.cz

2

Při jakékoliv redukční dietě by současný boj proti překyselení organismu měl být její nedílnou součástí.

Při každém hubnutí se totiž vždy zvyšuje množství kyselých či vyloženě odpadních látek kolujících v krevním oběhu. To má dvojí příčinu – jednak při hladovění v těle dochází k přímému vzniku kyselých látek (především toxických ketonů) a jednak se z ubývajících tukových rezerv uvolňují ty toxiny, které tam tělo přesunulo z krevního oběhu, když už si od nich jinak nedokázalo pomoci.

Více informací zde na celostní medicína.cz

3

K čemu používám kysané zelí, když už se postavím k ledničce a nenechám přípravu stravy jen na manželce?
někdy kysané zelí slupnu jen tak - to je nejrychlejší řešení, když mne akutně "honí mlsná“, což je pocit, za kterým (kromě jiného) může být informace těla, že dost nutně potřebuje dodat nějaké zásadotvorné potraviny - zdroje zásadotvorných minerálů.
Skoro vždy si při tom vzpomenu na svého nejlepšího kamaráda Petra, který v této souvislosti prohlásil, že jsem asi (zatím) jediný člověk, který dokázal různé sladké pamlsky nahradit kyselým zelím …..
jindy použiji kysané zelí jako základ míchaného salátu ve stylu "co lednička dala“: na drobno nakrájené olivy, červenou řepu či jinou zeleninu co je zrovna po ruce, a k tomu všemu nastrouhám mrkev a jablko.

Více informací zde na celostní medicína.cz

4

Co má překyselení organismu společného s řídnutím kostí?
Hlavní problém spočívá ve skutečnosti, že typická západní strava je vysoce kyselinotvorná = narušuje přirozené mírně alkalické tělesné pH. Ve snaze udržet tento rovnovážný stav tělo začne odebírat složky působící alkalicky i z kostní tkáně - včetně vápníku!! Výsledkem pak je, že tělo pro udržení správného pH může ve skutečnosti spotřebovat více vápníku, než je v kyselinotvorných potravinách dodáváno zvenčí. Výše uvedený fakt se bohužel týká i mléka. Většina lidí pokládá mléko a další mléčné výrobky za primární zdroje vápníku. Jenže i mléko patří do skupiny potravin kyselinotvorných - a tím i bránících zužitkování přijímaného vápníku. Řešením pro zabránění vzniku nerovnováhy pH a z něj vyplývající zvýšené ztráty vápníku je přejít na stravování, které působí alkalicky – je tedy potřeba se vyhýbat nadměrné konzumaci kyselinotvorné stravy. Na internetu naleznete dostatek informací, která vám pomohou k rozlišování zásado/kyselinotvorných potravin.

Obecně platí:

Mezi nejvýraznější zásadotvorné potraviny patří většina ovoce a zeleniny a některé čaje, minerálky a některá jídla fermentovaná procesem tzv. mléčného kvašení.
Na prvních místech jsou fíky, hrozinky, citróny, limetky, mrkev, luštěniny, džusy, česnek, sladidlo ze stévie (sladké trávy) nebo mořská sůl.

Je důležité mít na paměti rozdíl mezi chuťově kyselými a uvnitř organismu kyselinotvornými potravinami:
ty první - ač kyselé (jako je např. citrón) mohou v konečném důsledku působit v těle alkalicky, na druhé straně mléko a většina mléčných produktů, ač nemají kyselou chuť, vyvolávají kyselinotvorný účinek.

Více informací zde na celostní medicína.cz